freshmarketing

Přesně půl roku je finanční krize hlavním tématem všech světových médií. V posledních šesti měsících výrazně klesly příjmy 14 % českých domácností. Téměř u čtyř pětin domácností příjmy zůstaly stejné nebo mírně klesly.  Finanční krize ovlivňuje i pohled Čechů na přijetí společné evropské měny. Zvyšuje se počet těch, kteří euro spíše odmítají a domnívají se, že v současné době by přijetí eura nebylo dobré. Prokázala to studie GfK Praha realizována v březnu 2009*.

Příjem necelých 47 % domácností se za posledních šest měsíců nesnížil a u 31,9 % zatím pouze mírně. Jen u 14,5 % domácností se snížil příjem výrazně. Naopak 1,5 % českých domácností se příjem zvýšil (viz graf 1). „Na rozdíl od října minulého roku jsou pociťované dopady krize významně ovlivněny sociálními faktory.  Nejvíce zasáhla více početné domácnosti a domácnosti s nižšími příjmy. Z regionálního hlediska jsou nejvíce postiženy severní Čechy, kde až 22 % dotázaných občanů uvedlo pokles svých příjmů,“ upřesnil závěry studie její autor Pavol Frič z GfK Praha.

Stejně jako v říjnu minulého roku, tedy záhy po vypuknutí finanční krize, stále platí, že Češi se ani tak nebojí o úspory v bankách jako o snížení své životní úrovně. Obávají se toho, že krize s sebou přinese další pokles výroby s následnou vlnou firemních krachů a propuštění. Případná ztráta zaměstnání je noční můrou 45 % těch, kteří práci ještě mají. Nejméně tato hrozba trápí zaměstnané s vysokoškolským vzděláním (21 %).

Zvyšující tendenci prokázal strach o životní standard. Od loňského října stoupnul o 13 % (z 52,2 % na 65,3 %) podíl respondentů, kteří se v souvislosti s krizí obávají o svůj blahobyt (viz graf 2). V současnosti strach ze zhoršení životní úrovně přiznávají dvě třetiny Čechů. Nejčastěji touto obavou trpí muži s čistými příjmy do 10 000 Kč měsíčně (71 %) a lidé vykonávající manuální profese (82 %).  Snížení reálných příjmů se častěji bojí důchodci a lidé se středoškolským vzděláním bez maturity (74 %). V říjnu 2008 strachem o svůj životní standard byli nejvíce zasaženi obyvatelé středně velkých průmyslových měst, kvalifikovaní dělníci a část populace nacházející se v předdůchodovém věku od 45 do 59 let. „Obávali se toho, čemu se decentně říká přechod od finanční krize k hospodářské recesi, která s sebou přináší pokles výroby a propouštění,“ upřesňuje Pavol Frič z GfK Praha.

Ve srovnání se Slováky jsme na to ještě dobře. Tam obdobný výzkum v únoru 2009** ukázal, že pouhých 13 % Slováků zatím nepocítilo žádné konkrétní důsledky finanční krize.  Převážnou většinu domácností krize už přímo či nepřímo zasáhla. Studie zjistila, že nejčastějšími projevy jsou hrozba ztráty zaměstnání, propouštění a zhoršené podmínky při hledání práce. Necelá čtvrtina respondentů uvedla zkrácenou pracovní dobu, 17 % Slováků má neblahou zkušenost se zmrazením mzdy, 9 % uvedlo, že dostalo jen část svého výdělku.

Důvěra v bankovní systém

I přesto, že v zemích ležících západně od České republiky zkrachovalo několik bank, Češi v český bankovní systém věří. O své úspory v bankách nemá strach nebo neví, zda se má obávat, mírná většina dotázaných. Avšak důvěra v banky působících na českém trhu oproti říjnu roku 2008 klesla o 10 % (viz graf 3). „V této souvislosti lze také chápat aktuální zprávy z bankovního trhu o tom, že lidé mnohem častěji než kdy dříve využívají na pobočkách služeb bankovních sejfů,“ uvedl Pavol Frič z GfK Praha.

Češi a euro

Výzkum GfK Praha se soustředil i na názory občanů České republiky k případnému přijetí společné evropské měny (viz graf 4). 31,5 % obyvatel si myslí, že přijetí eura by v současné době české ekonomice pomohlo. Opačný názor zastává 43,9 % lidí. Do eura vkládají své naděje nejdynamičtější obyvatelé – studenti (48 %), mladí muži do 29 let (43 %) a lidé s vyššími příjmy (43 %). 

Spíše skeptický postoj respondentů k euru jako k nástroji na řešení současné krize potvrzují i získané údaje o názorech respondentů na čtyři různé strategie zavedení eura. Lidé se vyjadřovali k tomu, zda by se euro mělo zavést co nejrychleji, nebo bychom měli počkat na nejvýhodnější kurz koruny anebo odkládat jeho zavedení co nejdéle, případně jestli bychom se měli zavedení eura zcela vyhnout. Podíl zastánců jednotlivých strategií mezi oslovenými respondenty je zhruba vyrovnaný. Ke každé z nich se hlásí zhruba pětina dotázaných. Ve srovnání se zářím roku 2008 se nejvýznamněji zvýšil tábor těch, kteří euro úplně odmítají.

* Studie GfK Praha realizovaná v březnu 2009, osobní dotazování na vzorku 1000 respondentů ve věku od 15 let výše.
** Studie GfK Slovakia realizovaná v lednu 2009, online forma na vzorku 838 respondentů ve věku od 15 let výše.

Kontakt:
Stance Communications
Viola Baštýřová, Account Manager
Tel: +420 224 810 809, +420 776 21 05 99,
e-mail: viola.bastyrova@stance.cz
www.stance.cz

GfK Praha
Sherin Dalíková, Marketing and Communications Manager
Tel: +420 296 555 422
e-mail: sherin.dalikova@gfk.com
www.gfk.com

Informace pro média:

GfK Praha, s.r.o. je předním dodavatelem služeb v oblasti výzkumu trhu a veřejného mínění v České republice. Společnost byla založena v únoru 1991. Zabývá se získáváním, analýzou a interpretací marketingových informací pro zákazníky z oblasti průmyslu, obchodu, médií i pro poskytovatele služeb ze soukromého i veřejného sektoru.

GfK Praha, s.r.o. je součástí skupiny GfK Group, která je celosvětově pátou největší společností provádějící marketingový výzkum. Působí ve třech obchodních segmentech: Custom Research, Retail and Technology a Media. Skupina GfK svými 115 společnostmi působí po celém světě a pokrývá více než 100 zemí. Aktivity GfK ve střední a východní Evropě koordinuje firma GfK Austria se sídlem v Rakousku.

V roce 2000 se společnost GfK Praha, s.r.o. kapitálově spojila s českou nezávislou výzkumnou agenturou INCOMA, která od svého vzniku v roce 1991 dosáhla silného postavení na českém a slovenském trhu. Skupinu GfK v České republice v současné době tvoří dvě společnosti: GfK Praha, s.r.o. a INCOMA Research.